Paradox vzdělávací technologie: Když AI uvolní kognitivní zdroje, kdo bude učit myšlení vyšší úrovně?

V roce 2026 už EdTech není jen o „přidání tabletu do třídy“.

Cena kognitivního odlehčení

Na X se objevil názor z japonské vzdělávací sféry:

„Kognitivní odlehčení, o kterém se zde mluví, by mělo být vnímáno pozitivně. Klíčové je, jak využít kognitivní zdroje uvolněné AI pro myšlení vyšší úrovně.“ — @Midogonpapa

To je hlavní paradox EdTech: AI zvládne úkoly nižší úrovně, ale kdo naučí studenty používat ušetřené kognitivní zdroje?

Tradiční vzdělávací systém nikdy nenavrhl systematický trénink „myšlení vyšší úrovně“. Když AI převezme vyhledávání informací, základní výpočty a generování textu, učitelé nebudou dělat méně, ale více – ale úplně jiný typ práce.

Slabiny multimodálních modelů

Na X někdo sdílel nejnovější studii:

„Benchmark EDU-CIRCUIT-HW hodnotí, jak si multimodální LLM poradí s ručně psanými STEM řešeními. Spoiler: I ty nejlepší modely mají stále potíže se složitým reálným ručně psaným obsahem ve fyzice a matematice.“ — @asteris_ai

To je opomíjený problém: EdTech produkty často předpokládají dokonalý digitální vstup. Skutečná třída je ale plná ručně psaných poznámek, nečitelných vzorců a nejasných grafů.

AI dokáže generovat krásná řešení, ale rozpoznat studentův nečitelný postup odvozování? To je stále nevyřešený problém.

Neučí se informace, ale vysvětlení

Na X se objevil výstižný názor:

„Neučí se informace. Učí se vysvětlení. Bez vysvětlení může student jen hádat.“ — @elearning4all

To je základní princip návrhu EdTech produktů. Většina vzdělávacího softwaru se zaměřuje na „prezentaci obsahu“ – více videí, více interaktivních grafů.

Ale úzké hrdlo učení nikdy není nedostatek informací, ale chybějící vysvětlení. Studenti nepotřebují více obsahu, ale lepší podpůrné struktury – mosty, které jim pomohou pochopit, „proč to tak je“.

Nestačí jen stavět software

Na X někdo poukázal na realitu:

„Proto potřebujete stavět školy, a ne jen EdTech software.“ — @ben_m_somers

EdTech podnikatelé často podceňují složitost entity „škola“. Škola není jen místo, kde se odehrává učení, je to:

• Prostor pro socializaci
• Mechanismus regulace a ochrany
• Systém standardizace a certifikace
• Rozhraní pro rodiče a komunitu

Software může nahradit některé výukové funkce, ale nemůže nahradit sociální infrastrukturu školy.

Jazyková ochrana a EdTech

Na X se objevil zajímavý případ:

„Prezentace projektu FreeVoice pro Nadaci pro ochranu velkého vozidla by se měla zaměřit na používání tibetských jazykových modelů v edukačních technologiích k ochraně a podpoře tibetské kultury.“ — @venice_mind

To je opomíjený aplikační scénář EdTech: jazyková ochrana. Když se hlavní AI modely zaměřují na angličtinu, menšinové jazyky mohou získat prostor pro přežití prostřednictvím lokalizovaných EdTech nástrojů.

To není charita, ale nutnost technologické rozmanitosti.

Od Chromebooků po správu třídy

Na X si učitelé stěžují:

„Chystáte se vyhodit Chromebooky z okna? Zkuste nejprve toto: Zakažte kopírování a vkládání, abyste zabránili používání AI. Znovu uslyšíte skutečné hlasy studentů v tomto krásném novém světě.“ — @brain_raider

To je realita nasazení EdTech: nesoulad mezi nástroji a cíli.

Chromebooky měly původně posílit učení, ale nyní se staly zdrojem rušení, který je třeba „řídit“. Zákaz kopírování a vkládání, takové nemotorné řešení, odráží obranný postoj vzdělávacího systému vůči AI – ne jak ji využít, ale jak ji omezit.

Vzdělávací výdaje se nerovnají efektu

Na X někdo zpochybnil běžný předpoklad:

„Vzdělávací výdaje jsou iluze, že ‚čím více se utratí, tím lepší je efekt‘.“ — @HITOMARE

EdTech průmysl rád používá „velikost vzdělávacího trhu“ k přesvědčení investorů. Skutečným úzkým hrdlem ale nejsou finance, ale absorpční schopnost vzdělávacího systému.

Kolik nových nástrojů může škola přijmout ročně? Kolik nových platforem se mohou učitelé naučit? Kolik změn rozhraní se mohou studenti přizpůsobit?

Odpověď je obvykle mnohem nižší, než EdTech společnosti očekávají.

Závěr

Další desetiletí EdTech není o „více AI“, ale o „lepší integraci“:

• AI zpracovává úkoly nižší úrovně, učitelé se zaměřují na myšlení vyšší úrovně
• Uznání omezení multimodálních modelů, nepředpokládání dokonalého vstupu
• Software je jen nástroj, škola je sociální infrastruktura
• Jazyková ochrana je nutností technologické rozmanitosti
• Řízení AI je realističtější než zákaz AI

Technologie může změnit „efektivitu“ výuky, ale „podstata“ výuky – vysvětlení, vedení, socializace – stále vyžaduje lidi.

EdTech nenahrazuje vzdělávání, ale přerozděluje vzdělávací zdroje. Otázka zní: Je přerozdělení správné?